neděle, února 23, 2020

Deset let mimo fotografii - a nyní konec pauzy?

Drobné rozjímaní nad tím, co mne od pozice nadšeného fotografa a (snad) celkem respektovaného publicisty v tomto oboru přivedlo k dlouhé pauze, která se natáhla na téměř 10 let a následně úvaha o tom, zda nenastal pravý čas na konec této přestávky.
Předesílám, že tento článeček píšu spíš jako zamyšlení a možná i jisté "vyrovnání se" pro sebe a své starší známé, pokud na něj narazí někdo jiný, kterému nebudou popisované věci nic říkat, tak se předem omlouvám...

Pohled do historie, Fotozóna
Fotografům na českém internetu tak říkajíc "služebně starším" se asi představovat nemusím, ale jelikož od doby mých aktivit uteklo opravdu hodně času, tak si dovolím krátce shrnout, co mám za sebou.
Focení se věnuji již "strašně dlouho", začínal jsem již dost dlouho před rokem 1989, tedy v době klasických filmů a vlády přístrojů jako Praktica, Zenit či Pentacon six. Když se nad tím zamyslím, tak bych své začátky viděl někdy kolem roku 1984, tedy cca 35 let - děsné :-) O začátcích by se dalo vyprávět ledacos, ale věci podstatné pro tento článek se začínají odehrávat až s otevřením internetu pro běžné uživatele někdy po roce 1997, proto přeskočím právě sem. Někdy v té době jsem totiž vytvořil jeden z prvních webů věnovaných amatérské fotografii - totiž Fotozónu. Je dobře si uvědomit, že šlo sice o web, tedy aktivitu digitální, ale vzniklou v době, kdy ještě digitální fotografie prakticky neexistovala a obsah byl tedy cílen vyloženě na novinky z oblasti filmů, klasických "analogových" fotopřístrojů atd. Z hlediska publicistiky jsem odvedl docela dost práce a byl jsem i u některých novinek, například jsem jako jeden z prvních v ČR popsal a i pro amatérské účely používal "hybridní" metodu zpracování filmů, tedy focení klasicky na kinofilm či středoformát, ale následně skenování a přenos na papír formou tisku. Nešlo o něco vyloženě nového, v profesionální praxi byly tyto postupy známé, pro potřeby fotoamatérů ale skutečně šlo o novinku, se kterou zkušenosti příliš nebyly.
Na období "Fotozóny" vzpomínám rád, asi proto, že v té době pro mne bylo focení opravdu jen zábavou a zrovna tak jsem nijak moc neřešil věci kolem publicistiky, prostě jsem psal, jak jsem chtěl a nic neřešil. Postupem mne začala tvorba webu unavovat a pravděpodobně na začátku roku 2003 (možná už v roce 2002) jsem jeho provoz ukončil, ale nebral jsem to nijak tragicky a na mé aktivity kolem focení to nemělo žádný vliv.

Nástup DSLR a Paladix
Dalším mezníkem byl již zmíněný rok 2003 tím, že právě v tomto roce se zrodily digitální zrcadlovky (DSLR) v podobě dostupné i náročným amatérům. Použitelné DSLR pro profipoužití se objevily již o trochu dříve, ale právě rok 2003 byl zásadním průlomem pro "normální uživatele", EOS10D a Nikon D100 byly vcelku dosažitelné a přitom již velmi slušně funkční s dobrými dosažitelnými výsledky a od té doby nastala ve focení revoluce.
Ke koupi Canonu 10D (a tedy i změně značky z kinofilmového Pentaxu) jsem se rozhodl celkem krátce po jeho uvedení a celkem pochopitelně to byl pro mne v oblasti focení velký impuls. Dnes už si nikdo z mladších nedovede tehdejší situaci představit - vášnivé debaty analog kontra digitál byly na internetu neustále. Když napíšu, že se nad mým prvním článkem z "DSLR éry" určeném pro server Paladix sešla kompletní "rada starších serveru", aby zvážili, zda si to dovolí publikovat a není to příliš radikální, tak to bude znít jako vtip, ale je to holá realita. Článek nakonec vyšel, ostatně je dosud k nalezení a stal se nejčtenějším za celou historii Paladixu a mám pocit, že kdyby se dělal žebříček nejčtenějších jednotlivých článků z oblasti focení na celém českém internetu, tak by byl také hodně vysoko, ne-li nejvýše. Každopádně pro mne znamenal nový start publikační činnosti, od té doby pod hlavičkou Paladixu, článků vznikla pěkná řádka. Kromě psaní jsem se ale nyní opravdu hodně ponořil i do vlastního focení a zatímco před rokem 2003 jsem byl opravdu ryzí amatér, tak nyní jsem se hodně sunul do pozice, kdy jsem chtě nechtě musel uvažovat o profesionalizaci. Tahle "jízda" trvala několik let, do roku 2007 vlastně bez přerušení, pak přišlo cca roční ochlazení, nicméně ještě v roce 2010 jsem fungoval docela intenzivně, včetně přednášek na veřejnosti atd. Ale v roce 2011 jsem prakticky bez jakéhokoli přechodu všechny veřejné aktivity ukončil a v podstatě jsem do značné míry rezignoval i na nějaké souvislejší focení. Po letech snad mám dostatečný odstup k tomu, abych se mohl zamyslet nad tím, proč se toto stalo...

Proč tedy tato pauza?
Nejprve krátce k tomu, co myslím pauzou - nedá se říci, že bych úplně přestal fotografovat, nicméně v každém případě jsem od roku 2011, tedy již 9 let fakticky na 100% zastavil jakékoli veřejné aktivity (jak v publicistice, tak v prezentaci fotografií) a dá se říci, že jsem ani nerealizoval žádný souvislejší projekt z oblasti focení. Sice pár zajímavých fotek za tu dobu vzniklo, ale spíše "mimochodem". Výrazně jsem omezil i kontakty z této oblasti (typu fotopiv Paladixu atd.).
Proč vlastně? Vidím dvě oblasti důvodů - první v jistém smyslu i pozitivní, totiž řekněme "problémy růstu", druhá je ale dost negativní, totiž jisté znechucení z některých jevů. Ale podrobněji...
Těmi "problémy růstu" míním to, že jsem se v jistém období dostal do situace, kdy jsem chtě nechtě musel přemýšlet buď o vyložené profesionalizaci a plném soustředění se na focení anebo alespoň o zvýšení důrazu na něj, včetně vynaložení více prostředků atd. V oborech, které mne zajímaly (wildlife atd.) jsem se dostal asi na maximum toho, co se dalo získat ještě relativně dostupně, další posun již začínal být finančně příliš náročný (i s ohledem na rodinu). Samozřejmě existovaly cesty jak část nákladů pokrýt, možnosti různých workshopů byly (ostatně jsem nějaké celkem úspěšně udělal), více se dalo dělat i pro zisky přímo z focení, ale každopádně by to znamenalo nutnost věnovat focení opravdu kompletně všechen volný čas a možná dokonce i uvažovat minimálně o omezení mé běžné profese, dále by to odnesly ostatní záliby a takto lze pokračovat. Asi to nebylo nemožné, ale zkrátka a dobře se mi do toho nechtělo. O důvodech by se dalo dlouze debatovat, někdo by mi možná předhodil "strach z opuštění komfortní zóny", někdo by mne možná naopak chválil za zodpovědnost vůči rodině. Já si myslím, že to bylo od všeho něco a navíc hrály roli i jisté negativní pocity z dění kolem focení, které budu popisovat vzápětí.
A teď k těm negativům. U výše zmíněných jevů by mohl leckdo logicky namítnout, že mi přece nic nebránilo v tom, abych sice omezil některé ambice, ale přitom se vrátil k focení jen pro zábavu. Měl by pravdu a v podstatě jsem něco takového dělal již v roce 2010, z historie mých článků je vidět, že v tu dobu jsem část času věnoval spíše hraní si například s věcmi z oblasti "lomografie" a podobným věcem. Bohužel jsem ale narážel na některé věci, které mne dost znechucovaly a postupně vedly k jistému "vyhoření", kdy mne zkrátka přestala fotografie naplňovat jak z hlediska vlastního focení, tak i z hlediska jakýchkoli veřejných aktivit. Z hlediska publicistiky mne asi nejvíc otrávila rostoucí kombinace povrchnosti a agresivity. Jak to myslím - že internetový prostor postupně vedl k dost svérázným stylům komunikace, často za hranicí slušnosti je holý fakt a popravdě bych nad tím ve většině případů mávl rukou. Docela mne ale znechucovala zmíněná kombinace s povrchností - pokud mi někdo pod článkem napsal, že píšu hovadiny, tak budiž - někdy měl i pravdu a sice to šlo vyjádřit slušněji, ale v podstatě si z toho šlo něco vzít, někdy to bylo zbytečné, ale nad tím šlo mávnout rukou. Znechucovaly mne ale komentáře, které byly útočné, ale zároveň jednoznačně dokazovaly, že dotyčný se vůbec neobtěžoval článek číst (v řadě případů to bylo zcela nesporné). Něco podobného se dá pochopit v diskusi někde na novinky.cz, ale u odborného serveru je to smutné. Zrovna tak mi leckdy přišly některé názory hodně netolerantní - klasickým příkladem byly debaty kolem "lomografie", kdy některé ortodoxní fotografy evidentně představa něčeho podobného vyloženě urážela - proboha proč? Nedá se říct, že by mne to nějak extrémně trápilo, ovšem dopad na motivaci k tvorbě byl značný.
V prosté prezentaci fotek mne v popisované době (cca 2010) také moc nebavil rostoucí vliv sociálních sítí a z toho plynoucí změny stylu prezentace a "získávání vlivu" - dnes už nám to přijde "normální", ale před deseti lety to tak docela neplatilo, někoho to nadchlo, zrovna mne moc ne. Poznámka - jasně že tohle je můj problém a také v tomto bodě nikomu nic nevyčítám, pouze popisuji různé oblasti, kde jsem se tehdy "zasekl".
Nedokážu určit, co vlastně bylo rozhodující, ale o výsledku není diskuse - od roku 2011 jsem opravdu ve fotografii "přešel do naprosté ilegality", kdy jsem fotil jen pro sebe a ještě značně omezeně...

Návrat?
Pauza k vyčištění hlavy a řekněme restartu byla asi nezbytná, ale popravdě mne na začátku roku 2011 určitě nenapadlo, že se protáhne na téměř 10 let. Ukazuje se však, že focení je opravdu záliba na celý život, pokud mu někdy propadnete, tak se od něj dokážete odtáhnout na nějakou dobu, ale ne na trvalo.
V mém případě jsem si postupně vyčistil hlavu od starých "bloků". Něco odešlo do zapomnění, s něčím jsem se srovnal (třeba některé jevy kolem sociálních sítí), občas bych i řekl, že se některé věci změnily lehce k lepšímu. Třeba Instagram před 10 lety prakticky neexistoval, po svém rozjezdu byl docela tragický, ale zrovna u něj si myslím, že se aktivity na něm posunuly spíše k lepšímu a v dnešní době není jeho vliv na fotografii vyloženě špatný, souhlasil bych třeba s tímto článkem.
Chování uživatelů v různých diskusích stejně jako často "útržkovité uvažování" se sice spíše zhoršilo, ale přiznejme si, že jsme si na to většinou (bohužel) zvykli, tak budiž. Každopádně ale z vnějších vlivů, které mne odvedly pryč od focení se asi nic nezhoršilo zásadně, spíš tu a tam vidím drobné klady.
Když se vše sečetlo dohromady, tak u mne postupně "vábení k focení" začalo převládat, už v loňském roce jsem měl docela "škuby", ale nakonec jsem se k focení ještě nedostal. Nyní ale již nešlo o nějak negativní důvody, hlavně nebyl dostatek času z důvodu mého velkého vytížení jinými zálibami (mezinárodní závody modelů rádiem řízených letadel), nebýt toho bych se patrně k focení více vrátil. V letošním roce si ale trochu posouvám priority a mělo by to již vyjít lépe. Mou motivaci dále zvedlo to, že jsem se rozhodl trochu zahýbat i svým vybavením (přechod od Canonu k Olympusu), tohle sice nemá nějaké přímé dopady (jen blázen si myslí, že nová technika znamená lepší fotky), ale co si budeme říkat, nepřímý vliv to má docela velký. Změna je jistým impulsem vždy a mimo jiné také pomůže hodit ještě více za hlavu někdejší pocity.
Co bude dále si povíme až cca za rok. Například nechci absolutně předjímat, zda se časem vrátím i k publicistice, souvislejší přístup k focení a snaha více se stýkat s podobně "postiženými" se ale naplní téměř jistě. 
A závěrem se ještě omlouvám všem, kteří se dočetli až sem a mají pocit, že jde jen o projev krize středního věku. Možná ano, ale závazně slibuji, že pokud budu v dohledné době něco psát ať už tady na blogu, na Paladixu, či kdekoli jinde, tak už zcela jistě půjde o klasické články, kde nebudu nikoho otravovat s osobními pocity :-)

1 komentář:

PAD73 řekl(a)...

Vida, dalo mi to odpověď na některé otázky co jsem kolem tebe měl :). Jinak to co je pro tebe focení je pro mě kombatové létání. Taky jsem se na něj vykašlal, ale prostě to bez něj nešlo. Jen ta pauza nebyla tak dlouhá.