Dnes ráno (18.12.) jsme to pojali trochu jinak – vyrazili jsme do národního parku, což je dlouhá řada stezek mlžným pralesem. Celá věc ale měla jeden zásadní problém – počasí. Bylo totiž moc hezky, takže prales vůbec nebyl mlžný a ani moc vlhký. Každý, kdo někdy fotí lesy, tuší, že podobné počasí je pro focení naprd. Nicméně dělali jsme co se dalo a něco přeci jen jistou hodnotu má i tak. Ráno jsme mimochodem narazili na první Čechy – jeli si jen tak na 50 dní poznávat Kostariku, to by se mi taky líbilo. Akorát pořád nechtěli pochopit, že opravdu jen a pouze fotíme zvířata, co je na tom divného?
Odpoledne jsem už měl lesa tak akorát a dal jsem se do dalšího focení kolibříků. Přišli mi úplně pomatení, nicméně něco zase přibylo.To je vlastně vše, zítra začíná dlouhý přesun do Caňo Negro, po cestě asi také nějaké další focení. Nyní očekávám jistou pauzu v přístupu na Internet, pokračování tedy až před zpáteční cestou.
Žádné komentáře:
Okomentovat