neděle, července 26, 2020

DJI Mavic Mini z pohledu modeláře a fotografa

Recenzí nejmenšího člena rodiny copterů DJI - Mavic Mini - již byla napsána či natočena spousta, proto není důvod tvořit další v řadě. Myslím si ale, že pro někoho může být zajímavý můj pohled z hlediska fotografa a zároveň modeláře se zkušenostmi jak s klasickou modelařinou, tak racecoptery.


Proč právě Mavic mini?
O koupi některého Mavicu jsem uvažoval již od začátku tohoto roku, primárním důvodem bylo focení krajin. V minulosti jsem se této oblasti focení věnoval jen okrajově a využíval pro něj již téměř historický racecopter Dart 250 osazený obvykle akční kamerou Xiaomi (případně kompaktním fotopřístrojem). Model nefungoval špatně, plato s kamerou bylo uchyceno odděleně od motorů, což minimalizovalo vibrace, řídící jednotka byla naladěna na pomalejší stabilní let. Přenos obrazu byl klasickým analogovým FPV do Fatshark brýlí, doba letu bezpečně přes 10 minut (vlastně jsem nikdy plně netestoval, odhaduji dosažitelných minimálně 15-20 minut). Omezujucí byla jednak horší skladnost (nešlo jen o větší copter, ale navíc brýle, modelářská vysílač, nabíječ, atd.) a dále jisté limity použitých fotopřístrojů, absence gimbalu atd. Ve výsledku jsem se rozhodl místo ladění vlastního copteru pro nákup kompletu, zbýval výběr konkrétního typu.
Popis výběru by byl na dlouho, nicméně nakonec byly hlavním argumentem pro Mavic Mini právě malé rozměry a hmotnost, do jisté míry i menší hlučnost. Nižší cena představovala spíše bonus k dobru, ale primární argument to nebyl. Jsem si poměrně jistý, že zájemců volících Mini právě kvůli hmotnosti a nikoli kvůli ceně je docela dost a není tedy zcela korektní některé výhrady proti němu shazovat poukazem na cenu. DJI zkrátka a dobře vytvořilo velmi zajímavou kategorii (navíc s legislativními dopady) a je na místě požadovat dobré vlastnosti i v ní...

První dojmy
Pro nákup jsem zvolil variantu "Fly More Combo", která obsahuje především tři akumulátory a k nim USB nabíječ včetně síťového zdroje a to vše v praktickém přepravním boxu. Jelikož navýšení ceny proti základní variantě odpovídá tak 1,5 akumulátoru navíc, je tato varianta celkem jasnou volbou.
Balení v přepravním kufříku
Unboxing nepřináší žádné velké překvapení, balení je celkem pěkně řešené, podstatnou část krabice zabírá transportní kufřík s dronem a ovládací jednotkou. Bez problémů bylo i uvedení do provozu, stačí nabít akumulátory a stáhnout ovládací aplikaci a při použití vhodného telefonu vše funguje. Osobně mám iPhone X a u něj vše funguje napoprvé, nějak není co hodnotit. Z doslechu vím, že u Android telefonů je záludností více, nicméně u vhodných typů je také funkce celkem spolehlivá.
Po spárování copteru s ovládací jednotkou (celkem intuitivní postup, navíc podpořený instrukcemi v mobilu) ve většině případů bude nejprve proveden update firmwaru copteru, doporučuji proto první zapnutí provést doma na wifi. Malá poznámka - firmware aktualizuje i v akumulátorech, u Fly More Combo se proto může objevit požadavek na update opakovaně po výměně akumulátoru. Kromě toho je vhodné aktualizovat i databázi bezletových zón. Jinak se nic moc nenastavuje, asi pouze volba rozložení ovládacích prvků, s ohledem na mou modelářskou praxi jsem přirozeně volil to samé, co používám i jinde (u mne mode 1, dostupné jsou všechny).
Před prvním letem doporučuji i přes jednoduchost přeci jen věnovat trochu času studiu návodu (nebo nějakého podařeného videa), neuškodí si předem ujasnit pojmy kolem letu (režimy P,C a S, způsob startu a přistání atd.).
Dojem z letu je ale výborný, hned po startu upoutá výborné držení polohy, copter visí na místě jako přilepený. Ovládání je nezáludné, nemám vlastně co vytknout, copter letí tam, kam ho namíříte, po puštění ovládacích knyplů se v krátké chvíli zastaví na místě. Upozorňuji ale na jeden limit Mavicu Mini - prostorová čidla má pouze dole pro přistání, žádná jiná nejsou. To v praxi znamená, že pokud poletíte proti zdi či jiné překážce, tak do ní také narazíte, v tomto ohledu se žádná "inteligence" nekoná.

Dosah ovládání a přenosu obrazu
Asi nejdiskutovanějším tématem u Mavicu Mini je chování přenosu obrazu. Na rozdíl od větších typů není použit žádný speciální systém typu DJI Lightbridge, ale tzv. enhanced wifi. Papírově by měl být dosah až dva kilometry v CE režimu a dokonce čtyři v FCC, v praxi jsou ale často reportovány (zejména u CE verze) komplikace s dosahem i pouze desítky metrů. Proto jsem se na toto podíval důkladněji.
Z teoretického hlediska není problém s dosahem, ten je celkem korektní vždy, komplikací je ale rušení v prostředí s větším wifi provozem. Přenos je totiž obousměrný (fakticky skutečně wifi), takže problém může způsobit rušení na obou stranách řetězce (u pilota i u letícího dronu), tohle je dost rozdíl proti analogovým systémům i proti Lightbridge.
V praxi jsem dospěl k následujícím výsledkům:
  • V otevřeném prostoru "mimo civilizaci" je skutečně dosah velmi slušný, prakticky za všech okolností okolo 500m, v mnoha případech i nad 1000m (nejdelší lety s reálným focením jsem měl právě kolem kilometru). Dostat se v CE režimu až k avizovaným dvěma kilometrům určitě není nemožné, bude to ale už dost na hraně možností.
  • Je nicméně nutno počítat s "nečekanými jevy", kdy například i ve zdánlivě volné krajině vede nějaký wifi link. Pro příklad při focení jednoho rybníka na Třeboňsku jsem se opakovaně setkával s výpadky již někde mezi 250-300m, což je normálně naprosto bezproblémové. Je klidně možné, že pokud bych i přes výpadky odletěl o dalších 200m dále, tak by se obraz naopak zlepšil, ale nechtěl jsem riskovat.
  • V blízkosti "civilizace" ovšem dosah reálně klesá, spolehnout se lze na řekněme 200m dosah. Na druhé straně létání nad obydlenými oblastmi není korektní i z hlediska legislativy a je rozumné se trochu "mírnit", takže to asi lze brát za dostatečné.
  • S extrémním rušením a pádem dosahu pod 100m jsem se osobně nesetkal, nicméně v centru většího města by mne to úplně nepřekvapilo. Vhodnost provozu na podobném místě ale raději nekomentuji.
Co se týče nastavení, tak v aplikaci doporučuji preferovat manuální volbu kanálů a ručně vybrat nějaký na pohled volný v pásmu 2,4GHz. V pásmu 5,8GHz může být někdy menší rušení, ale dosah byl vždy menší (v režimu CE, u FCC je to trochu jinak).
Celkem vzato mne dosah řízení a videopřenosu v praxi nijak příliš neomezoval, nicméně je třeba jasně říct, že proti "větším" Mavicům jde o docela velký rozdíl k horšímu, nedá se ani mluvit o nějaké obecné převaze nad klasickými analogovými systémy pro FPV přenos (v dobrých podmínkách ano, ale v horších ne tak docela). S ohledem na velikost a cenu je výsledek pořád plně přijatelný, nicméně s limity je třeba počítat.

Možnosti při focení a některé tipy
Jak jsem uvedl už v úvodu, zajímá mne prakticky pouze režim focení, nikoli videa. Pro tento účel je k dispozici 12mpix snímač v klasické "kompaktové" velikosti 1/2.3" s objektivem o ohniskové vzdálenosti 24mm (míněno jako EQ35mm, úhel záběru je 83 stupňů). Světelnost je fixních 2,8, clona se nemění. Ryze technicky tomu není u dané velikosti dronu co vytknout, pro nasazení většího snímače tu není příliš prostor, toto není otázka ceny a dosažitelné výsledky z této velikosti snímače jsou použitelné.
Méně potěšitelné jsou ale možnosti v oblasti ovládání a obecně v softwarové části fotopřístroje, kde bohužel leccos jde spíše navrub rozhodnutí DJI. V první řadě chybí možnost snímání do RAW, to je skutečně pouze sw omezení, použitý Ambarella čipset to poskytuje a například v některých kamerách SJCAM dostupné je. Ideální nejsou ani dostupné informace na displeji za letu - v automatickém režimu je sice možné nastavit expoziční korekci, ale není dostupná žádná informace o tom, jaký je aktuálně použitý čas a ISO. Lze sice přepnout do plně manuálního režimu, ale ovládání není úplně optimální. Užitečná je naopak v obou případech možnost zobrazit histogram. Pokročilé režimy známé z větších Maviců, jako je panorama a HDR, zde dostupné nejsou.
Tolik teorie a teď praktické výsledky. Fotografie z Mavicu Mini nejsou špatné, ostrost optiky a základní nastavení čipu je v pořádku. Nicméně pro náročnější potřeby se brzy narazí na určitá omezení. Dynamický rozsah není zázračný a ukládání pouze do JPG možnosti následné editace dále omezuje. Jednoduše se dá říct, že fotka buď vypadá dobře hned na první pohled anebo jí už nic nepomůže. Pokud je navíc motiv světelně náročnější (hlubší stíny v kombinaci se silně nasvícenými částmi), tak je při běžném přístupu k zpracování dosažení lepšího výsledku nemožné. Snažil jsem se proto vyzkoušet cesty k optimalizaci výsledků.
Nejprve to jednodušší - panorámy. Funkce pro ně sice dostupná není, ale v reálu to není problém - stačí nafotit patřičný počet snímků, mezi kterými manuálně pootočíme copter "směrovkou" (otáčení kolem osy yaw) a výsledek složit. V mém případě používám funkci Photomerge Panorama, která je součástí Adobe Lightroom, postačí ale i bezplatný Hugin panorama. Takto jsem pořizoval panorámy z copteru již skoro před 10ti roky v počátcích jejich rozvoje. A když to šlo tehdy strojem s již historickou jednotkou Ardupilot postavené na 8bit pomalém CPU, tak se dalo čekat, že Mavic Mini s o dva řády výkonnějším CPU a navíc gimbalem to zvládne hravě. A také zvládne, skládání panoramat má prakticky 100% úspěšnost, tady není problém vůbec žádný.
Klasický příklad složené panoramy
Příklad snímků exponovaných s posunem.
Vybraný snímek je již složen ze tří do HDR.
Zajímavé ale je, že u statických motivů lze celkem slušně také zvednout dynamický rozsah snímků pomocí HDR. Postup je prostý - vybereme záběr a pořídíme typicky tři snímky - první má (při režimu auto) korekci 0EV, druhý +2/3EV a třetí -2/3EV (podle motivu, někdy je vhodný posun jiný, princip je ale vždy stejný). Když pak na tři pořízené snímky aplikujeme složení funkcí Photomerge HDR v Lightroom (či ekvivalent ve Photomatixu či čemkoli jiném), tak je výsledek kupodivu slušný až výborný. Je to dobré vysvědčení pro letový systém Mavic Mini i jeho gimbal, lze mimochodem složit i HDR panorama. Tímto způsobem lze fotit do "HDR" statické krajiny, nelze použít třeba na snímky vln u pláže na mořském břehu atd., nicméně použitelných situací není málo.
V reálu jsem nakonec došel k následujícímu postupu pro maximalizaci výsledku (postup pro Adobe Lightroom):
  • Vybrat vhodný motiv :-)
  • Nafotit tři snímky s odstupňováním expozic (raději opakovat víckrát, ať je na výběr)
  • Složit "HDR" pomocí Photomerge HDR
  • Doladit expozici a křivky, případně barvy, pomocí standardních nástrojů Lightroom
  • Volitelně (snímky s oblohou v záběru) aplikovat v Lightroom přechodový filtr, který ztmaví oblohu a pozadí, vyplatí se pro pozadí aplikovat i funkce texture, clarity a dehaze, které ho "odmlží"
  • Následně se vyplatí projet snímek programem TopazLabs Denoise AI, který inteligentním způsobem odstraní šum a zlepší doostření. Pozor, pro tento krok je žádoucí opravdu inteligentní program, prosté doostření může výsledek spíše zhoršit!
To je vše, následuje případně export pro Instagram či jinou galérii, obvykle projedu tento export ještě jednou přes TopazLabs.
Takto získané výsledky nejsou vůbec špatné, je ale nicméně velká škoda, že DJI bezdůvodně zařízlo ukládání do RAW. Pokud by bylo dostupné, tak by se zcela jistě zlepšily výsledky ladění barev a prakticky jistě by narostl i počet situací, kdy by k vyhovujícímu výsledku stačil jediný snímek. Pokud by kromě RAW byla ještě možnost pořídit expoziční řadu pro HDR automaticky v rychlém sledu, tak by šlo o další velký krok kupředu, ale již samotné RAW by bylo přínosem.

Další postřehy z létání
Začnu asi největším omezením, ale v tomto případě bohužel principiálním, se kterým asi nelze nic dělat - není právě největší odolnost proti větru. Zkrátka a dobře již při ne až tak silném větru začnou vyskakovat varování před příliš silným větrem - podle manuálu je maximum 8m/s, ale reálně se varování budou objevovat již dříve, mnohdy již při rychlosti větru u země 3-4m/s. Je to dáno minimální hmotností, z čehož při požadavku na dlouhou dobu letu plyne i omezený výkon motorů, s tímto se nic moc udělat nedá. V českých podmínkách je to spíše nepříjemné než vyloženě fatální, upozorňuji ale, že pokud by vaší prioritou pro použití dronu bylo například točení či focení kitingu, tak s Mavic Mini spokojeni nebudete.
Naopak je dobrá výdrž, výrobce udává až 30 minut a není to zcela nereálné, osobně jsem lety až cca 25 minut zkoušel a na plných 30 minut jsem nešel spíš proto, že posledních 5 minut již aplikace varuje před malou kapacitu a nutí k přistání. Následné nabíjení s použitím nabíječe z FlyMoreCombo je bez problémů, upozorňuji ale, že dodaný síťový adaptér 18W podporuje QC3.0 a 18W je tedy dosaženo při výstupním napětí 12V a proudu 1,5A. Při připojení na klasickou USB nabíječku 5V se nabíjení hodně prodlouží. Bohužel nejde jen o mírné zpomalení - teoreticky by většina kabelů měla zvládat při 5V cca 2,1A, tedy přes 10W, reálně ale nabíjecí výkon při 5V klesne až někam k 5W! Pokud tedy chcete nabíjet rychle i v autě z autozásuvky, je nutné pořídit adaptér s QC3.0. Nic drahého (i v ČR se všemi zárukami třeba v Alza i pod 200 korun), je s tím pouze nutno počítat.
Jinak v létání nevidím problém, opakuji pouze upozornění na absenci čidel (až na přistávací), pokud si to namíříte do překážky, tak nárazu dron sám nezabrání! Popravdě si myslím, že toto mohlo být řešené lépe, osazení všemi čidly jako u větších Maviců je asi nemožné kvůli hmotnosti, ale minimálně přední sensory by žádoucí byly :-(

Celkové hodnocení
Mavic Mini je hodně působivou ukázkou posunu technických možností, vyrobit dron s dobou letu 30 minut, dosahem přes kilometr, slušným gimbalem a perfektním chováním za letu a dostat se pod 250g hmotnosti by ještě před pár lety bylo z oblasti scifi. A dnes to je nejen možné, ale ještě za atraktivní cenu. Skladnost a malá hmotnost se často hodí sama o sobě, nejde zdaleka jen o případné výhody z hlediska legislativy.
Hodnotím proto velice kladně, ale je to ve vazbě k rozměrům, některé limity tu zkrátka jsou, především horší vlastnosti v silném větru. Použitá kamera je s ohledem na hmotnost výborná, ale tady bohužel nelze přehlédnout, že ji DJI poněkud "zkriplilo" čistě softwarově. Koneckonců leccos bylo postupem času vylepšeno v rámci aktualizací firmwaru, popisuji stav ve fw 1.0.0.0500, který například podstatně rozšířil možnosti nastavení při točení videa, další změny přišly již dříve. Pokud bych popisoval výchozí stav, tak bych byl o dost negativnější. Bohužel se nezdá, že by DJI chtělo opravdu dotáhnout funkce pro fotografii, především podporu RAW, to znemožňuje hodnotit vyloženě nadšeně. Nicméně i tak jsem docela spokojen.
Ještě dodávám, že příklady reálných snímků jsou na mém instagramu -  https://www.instagram.com/fotozonacz/ .

Žádné komentáře: