V poslední době mě velice zaujal přístroj Canon G10, dalo by se dokonce říct, že je to po velmi dlouhé době poprvé, co mě vůbec zaujal nějaký kompaktní fotopřístroj. K vysvětlení toho, co mě zajímá právě na G10, se je nutno vrátit asi o dva roky nazpět, kdy mě zaujal a dokonce přiměl ke koupi jiný kompakt, Panasonic LX1.
Proč vlastně uvažovat o kompaktech v situaci, kdy jsou stále dostupnější (a dokonalejší) pravé zrcadlovky? Pro nějaké vzpomínkové fotky či ryze informativní „cvaknutí“ není co zdůvodňovat, ale mají smysl i pro řekněme „vážně míněné focení“? ¨
Podle mě může být podstatná výhoda právě ta „kompaktnost“ a obecně malé rozměry, najdou se situace, kdy člověk není příliš ochoten tahat se s zrcadlovkou (nebo to ani není možné), často hraje roli i určitá nenápadnost. A pokud není dosažený výsledek z kompaktu kvalitou o příliš mnoho horší než ze zrcadlovky, tak pak se situace, kdy je jeho užití zcela na místě, najdou docela snadno.
Z podobných důvodů jsem si před časem koupil Panasonic LX1. Přístroj sliboval slušnou kvalitu, rozlišení přes 8mpix bylo v době nákupu dokonce nepatrně vyšší, než uměla moje tehdejší DSLR, kvalitní optika od Leicy slibovala, že výsledek bude dobrý i v reálu a nejen v letáku. K tomu navíc vyšší možnosti oprav díky podpoře RAW módu a jako unikátní tvůrčí prvek navíc nativní poměr stran 16:9, což mě z řady důvodů zaujalo, to vše slibovalo šikovný přístroj.
Výsledky se po technické stránce v něčem naplnily a v něčem ne, třeba kvalita obrazu v dobrých podmínkách byla vyhovující, formát 16:9 mě také zaujal, naopak třeba výsledky při vyšším ISO byly spíš horší než jsem čekal a určité rozpaky ve mě budil i RAW formát (přístroj při něm hodně zpomalil, nebyl podporován všemi konvertory a přírůstek kvality při jeho užití byl o něco nižší než bych čekal). Hlavní problém a snad možná i zklamání jsem ale zažil trochu jinde. Ukázalo se totiž, že omezení LX1 byla natolik zásadní, že jsem v podstatě nezažil akci, kdy bych cíleně uvažoval o focení a přitom se odhodlal nechat DSLR doma, vždy jsem se raději donutil k většímu přístroji. Takže LX1 kromě pár spíš náhodných nasazení zvolna ustoupil do pozadí a skončil především u manželky na focení dětí (k čemuž přirozeně slouží k plné spokojenosti, takže využítí je celkem slušné).
S ohledem na zmíněné slušné využití jsem se s tímto faktickým neúspěchem nijak netrápil, navíc jsem se dostal do jistého fotografického útlumu i já sám, takže nebylo co řešit. Pak mi ale přišel do ruky nový Canon G10. A je nutno říct, že na výstupy jsem dost zíral – rozlišení vzrostlo na 15mpix, přitom ale parametry při vyšších ISO se velmi zlepšily. Podobně jako u LX1 výrobce nijak nepodcenil optiku, takže se dobré parametry čipu projeví i na reálných snímcích. Když jsem viděl výsledky, tak jsem se nestačil divit – musím uznat, že v některých situacích bych se s EOSy 400D i 1DIIN hodně nadřel, abych dosáhl stejného výsledku a možná bych to ani nedokázal. Přirozeně zůstává dost situací, kdy G10 zaostane (vyšší ISO, nutnost použití dlouhého ohniska atd.), nicméně případů, kdy je výstup z tohoto kompaktu velmi dobrý až vynikající hodně přibylo. K tomu je tu i výhoda patice pro externí blesk s možností použít můj standardní 580EX, RAW mód je také standardnější a mimo jiné ho přirozeně podporuje standardní Canon DPP, který užívám i pro DSLR. Sympatické je i provedení těla a ovládání.
Sečteno a podtrženo, myslím si, že Canon odvedl s G10 dobrou práci a shodou okolností se trefil poměrně dobře do mých specifických potřeb. Možná si napíšu Ježíškovi :-)
Proč vlastně uvažovat o kompaktech v situaci, kdy jsou stále dostupnější (a dokonalejší) pravé zrcadlovky? Pro nějaké vzpomínkové fotky či ryze informativní „cvaknutí“ není co zdůvodňovat, ale mají smysl i pro řekněme „vážně míněné focení“? ¨
Podle mě může být podstatná výhoda právě ta „kompaktnost“ a obecně malé rozměry, najdou se situace, kdy člověk není příliš ochoten tahat se s zrcadlovkou (nebo to ani není možné), často hraje roli i určitá nenápadnost. A pokud není dosažený výsledek z kompaktu kvalitou o příliš mnoho horší než ze zrcadlovky, tak pak se situace, kdy je jeho užití zcela na místě, najdou docela snadno.
Z podobných důvodů jsem si před časem koupil Panasonic LX1. Přístroj sliboval slušnou kvalitu, rozlišení přes 8mpix bylo v době nákupu dokonce nepatrně vyšší, než uměla moje tehdejší DSLR, kvalitní optika od Leicy slibovala, že výsledek bude dobrý i v reálu a nejen v letáku. K tomu navíc vyšší možnosti oprav díky podpoře RAW módu a jako unikátní tvůrčí prvek navíc nativní poměr stran 16:9, což mě z řady důvodů zaujalo, to vše slibovalo šikovný přístroj.
Výsledky se po technické stránce v něčem naplnily a v něčem ne, třeba kvalita obrazu v dobrých podmínkách byla vyhovující, formát 16:9 mě také zaujal, naopak třeba výsledky při vyšším ISO byly spíš horší než jsem čekal a určité rozpaky ve mě budil i RAW formát (přístroj při něm hodně zpomalil, nebyl podporován všemi konvertory a přírůstek kvality při jeho užití byl o něco nižší než bych čekal). Hlavní problém a snad možná i zklamání jsem ale zažil trochu jinde. Ukázalo se totiž, že omezení LX1 byla natolik zásadní, že jsem v podstatě nezažil akci, kdy bych cíleně uvažoval o focení a přitom se odhodlal nechat DSLR doma, vždy jsem se raději donutil k většímu přístroji. Takže LX1 kromě pár spíš náhodných nasazení zvolna ustoupil do pozadí a skončil především u manželky na focení dětí (k čemuž přirozeně slouží k plné spokojenosti, takže využítí je celkem slušné).
S ohledem na zmíněné slušné využití jsem se s tímto faktickým neúspěchem nijak netrápil, navíc jsem se dostal do jistého fotografického útlumu i já sám, takže nebylo co řešit. Pak mi ale přišel do ruky nový Canon G10. A je nutno říct, že na výstupy jsem dost zíral – rozlišení vzrostlo na 15mpix, přitom ale parametry při vyšších ISO se velmi zlepšily. Podobně jako u LX1 výrobce nijak nepodcenil optiku, takže se dobré parametry čipu projeví i na reálných snímcích. Když jsem viděl výsledky, tak jsem se nestačil divit – musím uznat, že v některých situacích bych se s EOSy 400D i 1DIIN hodně nadřel, abych dosáhl stejného výsledku a možná bych to ani nedokázal. Přirozeně zůstává dost situací, kdy G10 zaostane (vyšší ISO, nutnost použití dlouhého ohniska atd.), nicméně případů, kdy je výstup z tohoto kompaktu velmi dobrý až vynikající hodně přibylo. K tomu je tu i výhoda patice pro externí blesk s možností použít můj standardní 580EX, RAW mód je také standardnější a mimo jiné ho přirozeně podporuje standardní Canon DPP, který užívám i pro DSLR. Sympatické je i provedení těla a ovládání.
Sečteno a podtrženo, myslím si, že Canon odvedl s G10 dobrou práci a shodou okolností se trefil poměrně dobře do mých specifických potřeb. Možná si napíšu Ježíškovi :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat