My letci máme ocelové ptáky, aneb CIAF 2006

Tak mám za sebe sobotní celodenní focení na CIAFu. Zajímavé a v mnoha směrech poučné. V první řadě se opět potvrdilo, že můžeme mít sebedokonalejší techniku, ale stejně rozhoduje počasí a to popravdě řečeno tentokrát nebylo optimální. Zdánlivě krásné sluníčko, ale jakmile letoun vzlétl výše či dále, tak se ukázalo, že je v ovzduší dost nepříjemný opar, smog, či čertvíco - problém... Nicméně leccos se podařilo nafotit i tak.
Příjemné zjištění zato je fakt, že EOS1DIIN dokáže na jedno nabití 1700 fotek (a ještě furt fotí), na druhou baterku nedošlo. Toto samozřejmě využiji jen velmi výjimečně, ale je to příjemné vědět. Zato jsem zjistil, že i u tohoto foťáku se dá přeplnit buffer, ale naštěstí i to je výjimečné.
Taky se potvrdilo, že fotit jinak než do RAW je v těžších světelných podmínkách nesmysl.
Asi nejhorší práce je třídění a úprava, je mi z toho nanic a to jsem zatím řekněme v půlce předvýběru, ale s tím se nějak srovnám, ovšem i to je docela poučné, už teď mě to přivedlo na jeden dobrý nápad k zlepšení mého pracovního workflow. Každopádně ale v tomto mám o čem přemýšlet, na rovinu řečeno musím říct, že mé dosavadní postupy jsou fajn, ale na 1700 fotek z jedné akce už moc nestačí.
Taky se opět osvědčil malý Panasonic LX1 na statické snímky ze stojánek - při nízkém ISO naprosto akceptovatelná kvalita a člověk nemusí na velkém foťáku zbytečně prohazovat objektivy.
Zkrátka a dobře zajímavá akce...