Takové nějaké mrtvé období...

...aspoň z hlediska focení.
Po návratu z USA na začátku května bych sám od sebe čekal spoustu fotografických aktivit - spousta věcí k zpracování z USA (některé fotky si dovolím označit za docela zajímavé, dobré počasí - vše idylické :-) Ale nějak je vše jinak - uběhl měsíc a půl a z USA je hotová jediná galérie a na foťák skoro nesáhnu, rovněž jsem se vykašlal na přípravu lehce rozjednané výstavy. V čem je problém?
Sám nevím, prostě asi člověk občas potřebuje ve svých zálibách trochu vypnout a věnovat se něčemu jinému, jinak se vše přejí. Takže dost intenzivně létám s modely letadel, včetně soutěží, chystám se mistrovství republiky elektrovětroňů (zájemci mohou najít pár fotek z podobné akce zde). No a tipuji, že se do focení zas důkladněji ponořím tak někdy ke konci června :-))

Amazon koupil Dpreview

Tak toto je hodně zajímavá zpráva! Není moc co dodat - v ČR patrně nejrespektovanější zahraniční zdroj recenzí digitální fototechniky přešel pod křídla "knihkupectví" Amazon. Zpráva prozatím mlčí o detailech, jde o formální oznámení s klasickými frázemi jako "Now, with the support of Amazon, I’ll be able to devote more of my time to expanding and improving our features", takže těžko odhadovat jak zásadní přínosy nebo naopak problémy to přinese provozovateli a následně i nám čtenářům.
Každopádně tato novinka ukazuje, že i přes opadnutí dot.com bubliny mohou být ty opravdu zavedené servery s velkou návštěvností zajímavé i pro velmi silné firmy...

Hodně zajímavé testy objektivů...

...zejména širokoúhlých jsem objevil na adrese http://www.16-9.net/lens_tests/. Chce to projít komplexně, opravdu zajímavé.
Nicméně pokud bych měl vypíchnout něco extra, tak to jsou asi zejména tři zjištění. Zaprvé to vypadá, že nová verze zoomu 16-35/2,8L II od Canonu je extrémně podařená. Objektiv byl porovnáván se špičkovými pevnými skly Leica atd. a ono to nebylo tak, že by s nimi držel krok, tento zoom je v mnoha bodech pobil, někdy i dost drtivě! Popravdě toto jsem nečekal - že se zoomy lepší a představa "pevné sklo je vždy lepší" již moc neplatí vím, ale že to došlo až tak daleko mě přeci jen překvapilo. Druhá věc se týká zoomů obecně - velmi dobře totiž obstály i levnější Canon 17-40/4L či Nikon 17-35/2,8, ani zde nebyla převaha pevných skel velká.
Třetí postřeh se týká pevného skla Canon EF 24/1,4L - v testech často problematický, ale tady při reálných porovnáních taky obstál skvěle. Při srovnání se špičkovým Distagonem ZF to bylo v podstatě na remízu, vítězství Zeissu jen nepatrné, ale když se započte možnost užití dalších dvou clon světelnosti a další klady, tak dopadla Canoní 24/1,4 výtečně.

Zase doma...

Jsem zpět z USA. Z fotografického hlediska šlo o velmi rozporuplnou akci. Focení při první praovní části v Las Vegas nevyžaduje komentář - přibyla mi slušná hromádka snímků, z nichž některé potěšily, ale s ohledem na to, po kolikáté jsem v LV byl, to zas tolik neprožívám.
Složitější to bylo s druhou částí vyhrazenou přímo na focení. Nesmírně příjemným překvapením pro mě bylo Mojave - hodně zajímavá lokalita a navíc skvěle vyšlo i počasí. Trochu spornější pak byl park Joshua Tree - nepříliš fotografická vymetená obloha s oparem, ale budiž. Bohužel ale velké zklamání mi přineslo San Diego, šlo o naprosté vítězství počasí nad fotografem, kdy bylo hnusně, zataženo, občas i s deštěm - pro Kalifornii zcela netypické. Takže jsem sice našel řadu zajímavých lokalit na focení ptáků, ale v daném počasí prostě zázraky nešly a také se nekonaly. Nakonec tedy byla asi nejrozumnější alternativou již předem zvažovaná návštěva zoo a wildparku San Diego, kterým také počasí moc neprospělo, ale přeci jen vadilo méně.
Celkově to ale beru sportovně, nejspíš to nebyla moje poslední cesta do této lokality a získané zkušenosti o lokalitách atd. rozhodně nezapomenu a v případě lepšího počasí budou jistě výborně hodit.

V Benátkách je stejně hezky jako ve starém Římě...

Fakt nechápu, proč někdo cestuje z místa na místo, když stačí přejít ulici...

Zase jsem chytřejší :-)

Už vím, jak se staví historická budova...

A taky jsem zjistil, kam se přestěhoval Béďa Trávníček s kolem štěstí...

Co tak může být Bohemia?

Že by pivo? Na obrázku je typický čech, co?

Panasonic DMC-L1

Na dpreview byla publikována rozsáhlá recenze první DSLR Panasonicu pro systém 4/3 (jinak známého od Olympusu).
Ať se na to člověk dívá jakkoli, je to zajímavý přístroj. Poctivé kovové tělo, opravdu vynikající "setový" zoom 14-50mm od Leicy se stabilizací a slušnou světelností 2,8-3,5. Obrazová kvalita snímače sice zvyklostí Canonu či Nikonu nedosahuje, ale na druhé straně s ohledem na jeho menší rozměr ani nejde o žádný "průšvih". Ovládání klasické, celkem budící dobrý dojem.
Celkové hodnocení je sice "jen" recomended, ale to je dáno skutečně vyšší cenou a tím logicky horším výsledkem v položce Value, objektivně mi ale 1700USD nepřipadá jako zas tak hrozná cena, uvážíme-li, že "setový" zoom je z kvalitativní kategorie, která se pohybuje u konkurence v relaci až někde přes 20 tisíc korun.
Nemohu si pomoci, ale kdybych nyní z nějakého důvodu musel s pořizováním výbavy začít od nuly, tak bych asi o variantě přechodu na systém 4/3 uvažoval. Olympus nabízí řadu HODNĚ zajímavých skel, zejména u delších zoomů je cena proti C/N velmi příznivá, L1 zas zajímavě doplňuje nabídku těl... Neříkám že je tento systém bez chyb, to ani náhodou, ale do výběru bych ho zařadil zcela jistě.

K předchozímu...

Tak jsem si říkal, jestli s tím předchozím příspěvkem o rozhledu mimo ČR neblbnu a ono asi ne - prakticky vzápětí se zcela nezávisle objevila podstatně obsáhlejší úvaha na toto téma i na Marigoldu. Mohu vřele doporučit a projděte si i diskusi - je až nezvykle přínosná a najde se v ní i pár dalších odkazů, které stojí za návštěvu.
Co k tomu dodat? Asi nic moc - je prostě faktem, že stupeň využívání informací a poznatků ze zahraničí je na českém internetu zoufale malý. Vezměme si to ve fotografii - ještě tak se proklikávají srovnání na Dpreview. Ale kolik procent fotografů sleduje přehledy novinek Roba Galbraitha či opravdu čte kompletní články z Luminous Landscape? A kdo zkoumá i více specializovaná fóra jako třeba NPN? Obávám se že pramálo...

Námět k zamyšlení...

Dovolím si zdánlivý offtopic - tento článek na www.maler.cz a zejména následující diskuse k němu. V ČR se vedou občas vášnivé debaty o jedné z novinek Applu, kterou je Apple TV, které často končí k názoru jaká je to kravina - viz třeba příspěvek 12 v diskusi pod článkem, to je typický příklad. Jenže ono je to celé trochu jinak - přečtěte si v diskusi pod článkem příspěvek 14 - ten naprosto přesně shrnuje důvody, proč je to ve skutečnosti poněkud jinak. Je zkrátka a dobře si třeba uvědomit, že ČR (a do jisté míry ani Evropa) není jednou částí světa a to co se nám jeví nesmyslné a bez cílové skupiny může v USA naopak sedět naprosto perfektně.
A tohle se týká spousty debat - Apple TV je zařízení jasně cílené na USA, japonské specifikum jsou zas třeba nesmírně vymakané fotomobily, najdou se naopak věci, specifické pro Evropu. Zkusme toto mít na paměti - debat ve fotofórech na téma, že ten či onen výrobce vyrobil totální kravinu je spousta a často vedou k velkým flames, ale ve velmi mnoha případech jde jen a pouze o další z řady případů nepochopení situace jinde ve světě - chce to trochu více nadhledu...

Dojmy z EOSu 400D

K malému EOSu 400D, který jsem si pořídil jako pomocné záložní tělo se skoro určitě vrátím podrobněji (patrně formou samostatného článku) někdy v květnu po návratu z USA, kde si jistě užije dost práce v často složitých podmínkách.
Nicméně několik poznámek si dovolím již teď. Příjemně mě potěšilo ovládání - je opravdu logické a pochopitelné. Ač jsem přes rok nefotil ničím jiným než velkým 1DIIN a navíc se 400D v lecčem liší i od střední třídy digitálních EOSů, se kterou jsem fotil dříve, zvládl jsem celé ovládání bez jediného pohledu do manuálu čistě intuitivně. Přijatelná je i ergonomie i když přirozeně proti profitělu mám pocit, že v ruce nedržím vůbec nic :-) Ale vyrovnal jsem se s tím poměrně snadno, docela by mě zajímalo, zda jsou velmi časté názory v diskusích, tvrdící radikálně, že se s takto malým tělem “vůbec nedá fotit” seriózním vyjádřením dojmu jejich autorů anebo jen o prázdné výkřiky. Nevím, někdo s tím může mít vážnější potíže, ale sám mám ruce spíš větší a navíc mám zažité držení extrémně velkého EOSu 1D mkII N, přesto ale nemám s opačným extrémem v podobě 400D nijak velký problém. Ale to je věc vkusu :-)
Další věcí je obrazová kvalita. Řeknu to takhle - výstup z 1DIIN je i přes o 2mpix menší rozlišení lepší (další potvrzení toho, že megapixely nejsou všechno)- při nižším ISO jen nepatrně, při ISO nad 400 ale docela citelně. To ale neznamená žádnou velkou kritiku - s ohledem na menší velikost snímače a tedy podstatně menší buňky se to dalo čekat a s ohledem na cenovou kategorii jsem s výstupem z 400D docela spokojen. Ve srovnání se staršími fotkami třeba z EOSu 20D bych řekl, že se kvalita dokonce o něco zlepšila (ale ani zde není rozdíl výrazný).
Celkově vzato se dá říci, že dojmy z tohoto přístroje jsou v souladu s očekáváním a požadavky na pomocné záložní tělo byly splněny, více se ukáže po delší praxi.

Z extrému do extrému...

V praxi o žádnou šílenost nejde, prostě došlo na nákup pomocného či záložního těla, pro některé akce je to velmi vhodné. Ale poměr velikosti je zajímavý :-)

Rozhovor s Karlem Cudlínem

Zajímavý článek se občas najde i na serverech z hlediska fotografie řekněme spíše masově zaměřených. V tomto případě to je Digiaréna, kde jsem našel tento pěkný rozhovor. Nemám k tomu co dodat, přečtení lze jen doporučit, případné přemítání nad různými body rozhovoru už je na každém čtenáři...

Končím s kinofilmem - definitivně...

Nějak jsem dlouho váhal, zda to vůbec dávat na veřejnost s ohledem na to, kolik vášní toto téma budí, ale asi to za publikaci stojí.
Vedlejším závěrem prosincové Kostariky je ale každopádně to, že jsem se definitivně rozhodl odpískat analogové focení. Paradoxně jsem Kostariku vůbec jako žádný pohřeb filmu nezamýšlel, naopak jsem s sebou vezl analogové tělo a slušnou hromádku kvalitních diafilmů a spíš jsem chtěl analog trochu oživit. Jenže to celé dopadlo jinak - absolutně jsem se k focení na film nemohl donutit a závěr z vyhodnocení těch dvou kinofilmů, které jsem přeci jen nafotil je jasný - nemá to nadále cenu.
Důvody? Rozhodně není primární cena či kvalita, což jsou nejobvyklejší témata budící vášně, o to mi ale ani moc nejde. Hlavním argumentem proti analogu je pro mě absence kontroly a průběžného zpracování - prostě se s tímto už neumím vyrovnat. Jsem-li na akci, která trvá déle a třeba i stála více peněz, tak je pro mě prostě nepřijatelné nevidět, co jsem daný den nafotil a jen čekat, co uvidím na filmu po návratu. Kvalita výstupu z filmu není problém - ty filmy, které jsem nafotil byly perfektně exponované, nikdo mi nemůže říct, že bych k digi přecházel z neschopnosti dia zvládnout, v tom problém není. Jenže na druhé straně výsledek z naskenovaného filmu není proti DSLR ani o nic lepší (podotýkám, že právě z Kostariky mám pár snímků prakticky stejných scén, takže srovnání tu je) a opravdu nevidím důvod, proč užívat nesrovnatelně méně pohodlnou a praktickou technologii, když mi to nepřinese v kvalitě žádný podstatný přínos, to opravdu nemá smysl. Možná by mělo smysl užití středoformátu, tam se přeci jen dá dostat k dost zajímavým výsledkům, ale kinofilm mi zkrátka a dobře už nějak nic nedává.
Vůbec to nepíšu s radostí, jsem ještě z generace odchované filmem a v podstatě jsem se zaujetí stanoviska z tohoto příspěvku strašně dlouho bránil a spíš jsem se nutil film i nadále užívat, ale zkrátka k tomu čas dozrál, víc se mi k tomu psát nechce...

Dostanu vás!!!

V neděli jsme byli s Ondrou Prosickým a Petrem Pazourem navštívit dalšího účastníka prosincové kostarické expedice Vladimíra, povoláním veterináře liberecké ZOO. Príma výlet, do kterého se zapojilo ještě pár dalších zájemců o fotografii se přirozeně neobešel od některých méně veřejně přístupných atrakcí, jejichž zlatým hřebem bylo focení šimpanzů. Pro něj jsme se dostali na střechu pavilónu, odkud je dobrý výhled, věc ale měla jeden háček - šimpanze to lehce popudilo a tak předváděli, že umí perfektně házet drny. Jeden by neřekl, jakou mají ránu a trefu :-) Následující sekvence demonstruje techniku hodu jedné samic, u které jsem nervově vydržel fotit při hodu, jasně nejlépe však házel vůdce tlupy. Ovšem v jeho případě se patrně mezi fotografy nikdo, kdo by si na něj troufl mířit objektivem při hodu, nenašel. Jinak vzniklo i pár normálních fotek zvířat, některé se již objevily v mé standardní galérii na www.fotozona.cz.